DraGIF.cz

snadný a efektní způsob sdílení PDF dokumentů

Nahrát nový PDF a převést na GIF Galerie Jak funguje DraGIF.cz Hledání language version: EN

předsudky vůči prostitutkám

předsudky vůči prostitutkám
Adresa GIF náhledu pro sdílení:
https://www.dragif.cz/pdf/a1Hh

Velikost PDF souboru:
269.32 kB


PDF soubor zdarma ke stažení:PDF soubor zdarma ke stažení: ./data/pdf/a/1Hh.pdf
Stažení: předsudky vůči …tutkám.pdf



» Zdarma nahrát nový PDF dokument na DraGIF.cz a převést na animaci «

Ukázka PDF dokumentů převedených na animované GIF





» Zdarma nahrát nový PDF dokument na DraGIF.cz a převést na animaci «





Přepis textového obsahu PDF dokumentu předsudky vůči prostitutkám.pdf:


PŘEDSUDKY VŮČI PROSTITUTKÁM A HISTORIE BOJE

S PROSTITUCÍ

PŘEDSUDKY VŮČI PROSTITUTKÁM

1. Všechny prostitutky jsou cizinky
historický původ předsudku:
• cizinky byly mezi prostitutkami už v Babylóně kolem roku 2800 př. Kr.
• již ve starověkém Izraeli musela prostitutka žít od svých příbuzných v dostatečné
vzdálenosti a podmínkou bylo, aby muž, se kterým byla, neznal jejího otce nebo bratry
a tak jim nedělala ostudu (muže, se kterým spala, také nezahanbovala, a muselo jít o
cizinky, které ve městě nikdo neznal)
• i ve středověku byly prostitutky často cizinky
• v 19. století je doložena zvýšená migrace prostitutek po Evropě i z Evropy do USA
nebo Latinské Ameriky, na přelomu 19. a 20. století zejména do Argentiny, dále
například do Číně a jižní Afriky

skutečnost:
Podle posledních průzkumů pracuje v České republice v prostituci až 50% cizinek, včetně
těch, které dlouhodobě žijí v České republice a mají zde trvalý pobyt.
Prostituce je mediální zkratkou často zjednodušována na problém cizinek a Romek, což
vede k názoru, že prostituce není problém české společnosti, protože se netýká Čechů.
Ve skutečnosti je každá druhá prostitutka matka samoživitelka, často v kombinaci se
zadlužením, stoupá počet žen starších 50 let pracujících v prostituci a stoupá počet
vysokoškolaček v prostituci. To se týká zejména prostitutek české národnosti.

2. Prostitutky nemají žádná práva a nelze je znásilnit
historický původ předsudku:
• ve Starém zákoně se znásilnění považovalo za poškození majetku muže, ne
poskvrněnosti ženy a muž pak musel zaplatit plnou cenu panny a oženit se s ní
• podle Starého zákona je žena hříšná, prostitutka je vždy příčinou toho, že muž nad

sebou ztrácí kontrolu
• oproti tomu v klasickém Řecku byly jediné ženy, které muži považovali za
plnohodnotné, a to vzdělané luxusní prostitutky – hetéry
• ve Starověku, například v Řecku, ale i v Indii se nejnižší prostitutky rekrutovaly

z otrokyní
• oproti tomu první křesťanský římský císař Konstantin byl první zákonodárce
v dějinách, který právně zabezpečil osamělé prostitutky a prostituty, kteří byli
vlastníky svých domů (bylo nezákonné, aby se občan proti takové ženě dopustil násilí,
to bylo na stejné úrovni jako násilí proti manželce, konkubíně nebo panně)
• běžným jevem v pozdním středověku, 15. a 16. století bylo skupinové znásilnění
prostitutky ( to tehdy nebyl hřích a byly téměř bezprávné)
• když muž v 15. století napadl nevinnou ženu, bylo to žalovatelné, ale když bylo
podezření, že se chovala jako prostitutka, padala vina na ni, sex s prostitutkou proti její
vůli byl téměř legální a dopustit se na ní násilí nebo považováno za kriminální čin
• podle středověkého katolického seznamu hříchů bylo znásilnění vedlejší formou

manželské nevěry, nebyl to hřích

skutečnost:
Prostitutka je žena jako každá jiná a může se stát obětí znásilnění podle § 185 Trestního
zákona. Policie ČR má ze zákona povinnost vyšetřovat znásilnění prostitutky stejně jako
znásilnění ženy, která vykonává jinou profesi.
V praxi je přístup Policie ČR individuální a záleží na konkrétním policistovi. Spolek pro
ochranu žen se aktivně věnuje osvětě v této oblasti.
Prostitutka má právo si určit podmínky, za kterých poskytne sexuální služby. Může
odmítnout poskytnout sexuální službu. Za znásilnění se považuje, pokud zákazník
odmítnutí nerespektuje a použije násilí.

3. Slušné ženy nechodí ven po setmění
historický původ předsudku:
• ve starověkém Řecku nesměly prostitutky na ulici před soumrakem, aby je neviděly

ctnostné ženy a nezletilí
• v 15. století ženy nemohly vycházet samy na ulici v neobvyklých hodinách nebo na
neobvyklých místech, byly vždy v nebezpečí, že budou znásilněny, protože je budou

považovat za prostitutky

skutečnost:
Vzhledem k postupnému uvolňování společenských konvencí již během 20. století je to
velmi zastaralý předsudek, který ale v určité podobě přetrvává dodnes. Ženy napadené
nebo znásilněné v nočních hodinách mohou být v médiích a na sociálních sítích obviněny
z toho, že „si za to mohou samy“, protože se neměly pohybovat samy po ulici v nočních
hodinách a „vyzývavě“ oblečené.
Ženy mohou být označeny za prostitutky ne proto, že se pohybují po ulici samy po
setmění, ale proto, že jsou oblečené „vyzývavě“, například v krátké sukni. Není ale
vysoké riziko hromadných znásilnění osamělých žen, ani vysoké riziko obvinění, že jsou
prostitutky, pokud vyšly na ulici po setmění.
Ve skutečnosti se dnes stírají rozdíly v oblečení mezi „slušnými ženami“ a prostitutkami.
Prostitutky se mnohdy snaží pohybovat na ulici nenápadně, aby nevzbuzovaly pozornost.
Bylo by jim nepříjemné, kdyby kolemjdoucí poznali, že jsou prostitutky, často se oblékají
přiměřeně a elegantně. Oproti tomu některé „slušné ženy“ mohou z důvodu oblečení budit
dojem „prostitutek“ a mohou být terčem sexuálního obtěžování na ulici.

4. Děti prostitutek se stávají také prostitutkami
historický původ předsudku:
• ve starověkém Řecku prostitutky děti měly, nejčastěji deiktridy (nejnižší prostitutky), i
když méně než vdané ženy (dcery se zapojily do práce kolem nevěstince a v něm a
často časem převzaly matčino řemeslo, se synem to bylo jiné a mnohé prostitutky
matky dělaly všechno proto, aby mu zajistily lepší život)
• v 19. století bordelmamá nebyla vdaná, ale měla děti, které studovaly, neměly do
nevěstince přístup, většina z nich skončila na společenském žebříčku mnohem výše

než jejich matka

skutečnost:
Prostituce jako profese se dnes dědí z matky na dceru nejčastěji v sociálně slabých
rodinách a v romské komunitě, tedy v rodinách, kde matka svou práci v prostituci netají.
Každá druhá prostitutka je matka samoživitelka a většina z nich svou profesi před rodinou
a dětmi tají, má připravenou legendu, kde pracuje a na jaké pozici. Většina těchto
prostitutek chce svým dětem zajistit lepší život, než mají ony.
Většina těchto dětí je minimálně vyučená nebo mají maturitu, významné procento jich
studuje vysokou školu a matky je při studiu finančně podporují. Většina matek mezi
prostitutkami nechce, aby se jejich dcery věnovaly prostituci, chce, aby vystudovaly, měly
dobrou práci, případně se dobře vdaly.

5. Všechny prostitutky jsou lesbičky
historický původ předsudku:
• ve starověkém Řecku je doložená homosexuální a lesbická prostituce, první básnířce
Sapfo patřila ženská škola na ostrově Lesbos
• v 19. století prostitutky málo opouštěly nevěstinec, objevovaly se lesbické vztahy
v nevěstincích (manželství mohlo být funkční, protože se objevovali zákazníci, kteří
chtěli dvě dívky společně, tedy dívky, které spolu měly blízký vztah)

skutečnost:
Prostitutky nemohou být zároveň lesbičky, protože ty mají ve skutečnosti fyzický odpor
k sexu s mužem a odmítly by tento požadavek i za peníze. Je to podobně absurdní
představa jako homosexuální muž, který by byl schopen mít sex se ženou za peníze,
přestože má k sexu se ženou odpor. Některé prostitutky mohou být bisexuální. To je
v prostituci konkurenční výhoda, protože mohou nabízet autentický sex ve třech se svou
kolegyní nebo partnerkou zákazníka. Zároveň je to jeden z nejrozšířenějších moderních
předsudků o ženách, které pracují v prostituci.
U některých prostitutek můžeme pozorovat „nepravou homosexualitu“, kdy žena po
traumatických zkušenostech se zákazníky udržuje intimní vztahy se ženami a odmítá
muže. Tyto ženy jsou buď traumatizované a hledají u ženy klid a bezpečí, nebo
bisexuální, ale nejde o lesbičky. Ty mají odpor k sexu s mužem i za peníze.

6. Mít partnerský vztah s prostitutkou je ostuda
historický původ předsudku:
• ve středověké literatuře nejsou zmínky o tom, že by se prostitutka mohla vdát a mít
rodinu, ve skutečnosti ale prostitutky měly i muže i děti, mnoho jich bylo vdaných
nebo žily s otcem svých dětí, aniž svoje řemeslo přerušily
• v Anglii ve středověku existoval zákon, podle kterého bylo prostitutkám zakázáno
uzavírat manželství, v Norsku a ostatních zemích podobný zákon neexistoval (namísto
toho platilo pravidlo, že prostitutky byly svobodné, i když některé z nich měly
partnery, se kterými žily a kteří jim jistě i zajišťovali zákazníky, ale ve velkých
francouzských městech jako Paříž, Dijon a Lyon byla asi třetina prostitutek zákonně
vdaná a ještě více jich mělo stálého partnera)
• když se ve středověku prostitutka po určitou dobu věnovala trvale jednomu
zákazníkovi a místo prostitutky se z ní v praxi stala milenka, bylo to vítané, naopak to
nešlo (žil-li nějaký muž s prostitutkou, musel mít buď své vlastní zaměstnání, nebo se

nechat zaměstnat v nevěstinci)
• osvícená středověká literatura je bohatá na klienty prostitutek se spasitelskými úmysly
(naučná pozdně středověká teologie mluví o tom, že muž se mohl oženit
s prostitutkou, pouze pokud se vzala svého dřívějšího hříšného života)
• většina mužů, kteří v pozdním středověku chtěli uzavřít sňatek s kající se prostitutkou,
ji potkala ještě v době, kdy se aktivně věnovala prostituci, jenže muž, který měl poměr
s ženou poskytující sexuální služby, byl z teologického hlediska považován za pasáka
nebo prostopášníka, i když si ji chtěl vzít (musel tedy zaplatit pokutu přesto, že se
snažil přivést hříšnici na správnou cestu)
• taková teologie měla pro církev velké výhody a zaručovala jí příjmy z prostituce (kdo
se oženil s prostitutkou, musel na ni tvrdě dohlížet, protože byla v pokušení vrátit se

ke starým zvykům)
• v 19. století to bylo pro většinu přechodné zaměstnání, v průměru na čtyři roky, pak
pracovaly samostatně nebo byly zaměstnané v restauracích, jejich vedlejší činnost byla
prostituce (většina žen se stala manželkami a matkami a ty, které byly pouze
v nevěstinci, mohly zatajit svou minulost lépe než ženy, které se pohybovaly na

veřejných místech)

skutečnost:
Tento předsudek stále přetrvává i v současné společnosti. Muž, který naváže partnerský
vztah s prostitutkou nebo se s ní ožení, nemusí platit zvláštní daň církvi, ale potýká se
s negativními reakcemi, odmítnutím a posměchem okolí.
Na druhé straně každá žena má v moderní civilizované společnosti právo na důstojný
život podle svých představ, má tedy právo i odejít z prostituce, navázat partnerský vztah,
případně obojí. Když si uvědomíme, že v dnešní společnosti je žádoucí tolerance
k homosexuálům, Romům nebo cizincům, není podle názoru Spolku pro ochranu žen
žádný důvod k tomu diskriminovat prostitutky, například prosazovat názor, že tato žena
nemůže změnit profesi a má být považována za prostitutku i po odchodu z této profese
nebo že se k ní mohou muži například po odchodu z profese chovat nevhodně.
Část mužů dnes dokonce zastává názor, že „prostitutka je nejlepší manželka“, protože si
„odžila svoje“ a nemá tendence po delší době v partnerském vztahu tzv. „dohánět“ to, co
nestačila prožít. Většinou se jedná o muže, kteří nejsou povrchní, zajímají se o osobnost
ženy jako takovou a jsou odolní vůči negativním reakcím okolí. Někteří z nich mohou mít
na druhé straně obavy, zda zvládnou sexuálně uspokojit bývalou prostitutku, o které se
domnívají, že bude mít vysoké nároky v sexuální oblasti, zejména ti, pro které je důležitá
spokojenost bývalé prostitutky v partnerském vztahu po odchodu z prostituce.
Boj s tímto předsudkem vůči prostitutkám stále trvá a je otázka, jestli někdy v budoucnosti
vymizí, nebo bude přetrvávat.

7. Všechny prostitutky jsou frigidní
historický původ předsudku:
• mnoho mužů mělo ve starověkém Řecku myslnou představu, že prostitutky nemůžou
mít děti, nebo že sperma více mužů se v krátké době navzájem neutralizuje
• v 19. století byla ignorována pozorování francouzského lékaře Alexandra Parent-
Duchatela, že prostitutky mají trvale nízký sociální status, ale jeho diskuse o
sterilizaci, frigiditě a fyzickém úpadku byly vytrženy ze souvislostí a prezentovány

jako fakta o všech prostitutkách

skutečnost:
Ze zkušeností Spolku pro ochranu žen přímo z terénu vyplývá, že přibližně pouze dvě
prostitutky z deseti, které se věnují prostituci dobrovolně, by bylo možné označit za
„frigidní“ ve smyslu, jak tento pojem chápou klienti prostitutek, tedy neschopné orgasmu
s klientem a chladné s negativním vztahem k mužům a k sexu.
V mnoha případech se jedná o „filozofii podniku“, kdy například majitelka privátu vede
ženy k tomu, aby si udržovaly co největší odstup od klientů. Podle našich zkušeností
z terénu v takovém případě prostitutka nepřizná ani v anonymním dotazníku, že má
kladný vztah ke klientům nebo příležitostný orgasmus, protože to subjektivně vnímá jako
něco, co je špatné a za co by ji ostatní kolegyně odsoudily. Proto bývají podobné
průzkumy prováděné zvenčí prostituční scény na základě anonymních dotazníků velmi
nepřesné, mají nízkou vypovídací hodnotu a cennější jsou informace přímo z terénu.
V erotických privátech, kde k zavedené praxi patří přátelský vztah ke klientům a k sexu, je
běžné, že prostitutky mají orgasmus s klienty, předávají si velmi často mezi sebou
informace o klientech, kteří dobře ovládají určité praktiky, nejčastěji orální sex, vzájemně
si je doporučují a přenechávají například na jeden večer kolegyni jako potvrzení
přátelských vztahů v kolektivu. V takových podnicích bývají dokonce chladné ženy
v nevýhodě a je na ně vyvíjen tlak, aby se chovaly ke klientům více „přátelsky“.
Některé prostitutky mohou „v práci“ odmítat některé sexuální praktiky, nejčastěji líbání,
nebo právě orgasmus, aby odlišily sex s klientem od sexu v partnerském vztahu, například
s manželem nebo přítelem. V tomto případě se jedná o psychohygienu a obranný
mechanismus. Není přesně zjištěno přímo z terénu, kolik procent žen pracujících „samy
na sebe“ je sexuálně chladných ve vztahu ke klientům.

HISTORICKÉ TRADICE V PROSTITUCI, KTERÉ PŘETRVALY

DODNES

hierarchie prostitutek
• dělení na luxusní prostitutky, prostitutky v nevěstincích a pouliční bylo už ve

starověkém Řecku a přetrvalo dodnes

věkové omezení pro vstup do nevěstince
• už v raném středověku to bylo 16 let a věková hranice přetrvávala, i když se v čase

měnila (v současnosti je to 18 let)

volno o Vánocích a o Velikonocích pro prostitutky v nevěstincích
• s přestávkami už od 15. století platí, že prostitutky nepracují o vánočních svátcích a na
velikonoční pondělí, přičemž dnes může být velikonoční pracovní doba individuální
podle konkrétního erotického privátu a konkrétní ženy
• dříve byly důvody především náboženské a cílem bylo, aby o svátcích prostitutky
nepohoršovaly a nesváděly muže ke hříchu
• dnes jsou důvody především praktické, protože většina prostitutek se v tuto dobu

věnuje své rodině a dětem

zvláštní oděv prostitutek
• například v 16. století se prostitutky lišily používáním vlastních doplňků a výrazných

barev
• ve Vídni ve středověku byla poznávacím znamením prostitutek žlutá stuha, v Lipsku
žlutý čepec s modrým lemem, v Milánu černý čepec, v Bernu a Curychu červenou
hučku, ve Florencii zvoneček na čepici a rukavicích, rozšířena byla šarlatová stužka,
v Dijonu a Avignonu bílý kroužek, v Toulouse bílá šňůra, v mnoha městských
vyhláškách byl pro ně zákaz nosit drahé kožich nebo stříbrné spony
• v 19. století byl typický oděv v nevěstincích bílé, růžové nebo černé síťované
punčochy, vysoké podpatky a průhledné bolerko z tylu, pokud žena nenosila
šněrovačku, v dražších nevěstincích také prsteny, náramky a náhrdelníky

už od středověku vznikaly instituce na pomoc prostitutkám
• prostitutky, které chtěly zanechat řemesla, měly v pozdním středověku možnost žít
v tzv. Magdalénských domovech, podobně jako v raném středověku v klášterech
• Magdalénské domovy začaly vznikat v době renesance a ženy pracovaly pro vlastníka
domu za nízkou mzdu, šily, tkaly, dělaly jiné ženské práce
• od 60. let 20. století se feministické hnutí zajímá o práva prostitutek a prostitutky
zakládají svépomocné organizace v Evropě i v České republice (jednou z nich je i

Spolek pro ochranu žen)

nadstandardní služby
• už v 19. století se tolerovaly různé úchylky, převlek za jeptišku nebo svatební šaty, sex
s mučidly a násilím, homosexuální prostituce
• tyto služby přetrvávají do současnosti, ale mění se vnímání toho, co je považováno za
perverzní (například orální sex je dnes ve většině partnerských vztahů běžná sexuální
praktika a minimum mužů navštěvuje prostitutku proto, že ho nemůže žádat od

partnerky)

denní režim v nevěstincích byl v 19. století podobný jako dnes
• prostitutky si podobně jako dnes mohly přispat a vstávaly kolem desáté nebo jedenácté
• následovala koupel, oblékání, úprava účesu, hodiny hraní karet nebo čtení románů,
někde zahrada, kde se dívky mohly procházet nebo si hrát s míčem, jinak oddělené od

okolního světa
• dnešní erotické priváty a kluby nabízejí namísto procházek v zahradě a míčových her
možnost využít saunu, solárium, bazén nebo jiné služby

ani dnes nemají všechny prostitutky to nejnižší vzdělání
• většina prostitutek je dnes vyučených nebo s maturitou, stoupá počet vysokoškolaček,
prostitutek se základním vzděláním je minimum
• v 19. století většina prostitutek v nevěstincích uměla číst, pouze 10% bylo
negramotných, a to v době, kdy to bylo u žen běžné
• četly milostné romány, často s hrdinkou prostitutkou, což je běžné i v dnešních

nevěstincích

HISTORIE BOJE S PROSTITUCÍ

starověk


předsudky vůči prostitutkám

PDF file: předsudky vůči prostitutkám.pdf



© 2021 PERPETUM
info@dragif.cz

DraGIF.cz - snadný a efektní způsob sdílení PDF na Facebooku


jazyková verze:   language version: EN  jazyková verze: CZ


Příroda.czBejvavalo.czObchod.Bejvavalo.czPieris.cz