DraGIF.cz

snadný a efektní způsob sdílení PDF dokumentů

Nahrát nový PDF a převést na GIF Galerie Jak funguje DraGIF.cz Hledání language version: EN

Jak voní déšť

Jak voní déšť
Adresa GIF náhledu pro sdílení:
https://www.dragif.cz/pdf/aO3i

Velikost PDF souboru:
117.76 kB


PDF soubor zdarma ke stažení:PDF soubor zdarma ke stažení: ./data/pdf/a/O3i.pdf
Stažení: Jak voní déšť.pdf



» Zdarma nahrát nový PDF dokument na DraGIF.cz a převést na animaci «

Ukázka PDF dokumentů převedených na animované GIF





» Zdarma nahrát nový PDF dokument na DraGIF.cz a převést na animaci «





Přepis textového obsahu PDF dokumentu Jak voní déšť.pdf:


1 Jak voní déšť
Tvorba vůní se podobá skládání hudby, jen tóny v akordech
nahrazují vonné složky. ,,Kdyby lidé dali více na svůj čich a
obklopovali se vůněmi, zbavili by se stresu a nakopli své libido,“
říká parfumérka Kateřina Nováková, která při tvorbě parfémů čelí
mnoha výzvám: například jak předčit přírodu.

Vonné esence mají svůj původ v různých částech světa. Z Česka pochází například vůně
lišejníku. FOTO MAFRA – PETR KOZLÍK

Na začátku byl absint, popisuje Kateřina Nováková start své vonné cesty. Když se pro
svou seminární práci na studiích VŠCHT snažila odkrýt tajemství psychoaktivní látky
přítomné v absintu a její působení v pelyňku a šalvěji, účinky rostlin na mysl a tělo ji
oslovily natolik, že se rozhodla stát se parfumérkou. O šest let později mě již vítá ve
vlastní galerii vůní v pražském Karlíně, které dominuje příjemný odér pryskyřice.
Ovonět je zde ale možné na čtyři sta esencí z celého světa, včetně specialit jako vůně
deště, živočišné ambry či helionalu, z něhož se vyrábí extáze.
LN: Jaká vůně se vám nejvíce vybavuje z dětství?
První čichový vjem, který si pamatuju a který mě upoutal, jsou fialky. Rostly u mé
babičky na zahradě v Opavě a mám s nimi spojenou nejen vůni květů, ale i ozonu,
vlhké hlíny a probouzejícího se jara. Vůni fialek považuju za začátek své čichové cesty.
LN: Vyrobila jste si vlastní fialkový parfém?
Snažím se o to, nejsem ale ještě moc spokojená. Z fialkového květu nejde běžně
extrahovat vůně, jako je to třeba u růže nebo levandule. Existují sice některé metody,
jsou ale velmi nákladné a nezaručují věrný výsledek. Nejmenší kvítky voní
nejkrásněji, nemají ale zásobní orgány, které by vůni skladovaly, a hned ji emitují.
Můžeme ji sice analyzovat, neumíme ji ale zachytit. Jak vyrobit vůni, která je všude
kolem, když se procházíme venku, když zrovna kvetou fialky nebo šeříky? To je pro
parfuméra největší výzva a každý si na to musí přijít sám.
LN: Jak se člověk stane parfumérem? Podobný obor se v Česku

nevyučuje…
Já říkám, že parfumérem může být každý, kdo vytrvá. Chce to hodně trpělivosti. Na
začátku stálo velké zapálení a euforie, co všechno si můžete sama vytvořit. A pak vám
dojde, že mistra všech mistrů– přírodu – nikdy nepředčíte. Vždycky to bude jen
nedokonalá napodobenina její dokonalosti. Když pracuji s extraktem, jsem jen
doručovatelem krásy, kterou už příroda vytvořila. Když mi ji ale příroda nechce dát a
vytvářím vlastní vůni, hledám pátý element, kdy si budu moci říct ,,to je ono“.
Parfumérství je umění.
LN: Jak vlastně parfém vzniká?
Klient nebo parfumér musí mít nejdřív představu o náladě, kterou by vůně měla
navozovat. A podle toho se určí základní nosný akord o třech tónech. Tvorba vůní se
někdy přirovnává ke skládání hudby. Jako hudebník skládá z tónů akord, parfumér
vybírá jednotlivé vonné složky, které spolu ladí.
LN: Existuje na to nějaký návod?
Tradiční technika míchání pochází od francouzského parfuméra Jeana Carlese. Jde v
ní o správné sloučení látek různé těkavosti, které se dělí do tří skupin. Nejprve se
hledá akord báze složený z nejtrvanlivějších látek, pak hlavní vonný akord, takzvaný
akord srdce, v němž převažují středně těkavé látky, a akord hlavy z těch
nejtěkavějších, které voní nejvýrazněji. Na parfumérovi je najít jejich správný poměr,
aby spolu byly v harmonii.
LN: Dá se s vůněmi experimentovat a kombinovat na první pohled
nekombinovatelné?
Ano, dvě látky, ač se zdá, že vůbec nejdou dohromady, se dají spojit pomocí vhodně
zvolené látky třetí. Vše je o správném poměru. Moc ráda třeba pracuju s látkou, která
je zodpovědná za vůni vlhké půdy. V parfémech se používá, aby evokovala vůni deště.
Ve vysoké koncentraci ale páchne jako plíseň.
LN: V parfumérství se využívají vskutku zajímavé ingredience…
To je pravda. Hodně oblíbený je třeba helional. Voní krásně jako zelený meloun,
používá se do jemných kompozic nádechu leknínu nebo lotosu. Je to přitom
sloučenina pro výrobu extáze. Primárně ale slouží parfumérství, jen někteří zjistili, že
má vícero využití. Podobně je to s heliotropinem a heroinem. Při nakupování těchto
surovin jsou pak omezení.
LN: Jak se vyrábí parfém na míru?
Vytváří ho vlastní nos klienta. Sám si vybere, co mu voní. Hledáme tři hlavní tóny
vůně, které spolu ladí. Snažím se jejich výběr příliš neovlivňovat.
LN: Když přijdeme do obchodu s nespočtem různých parfémů, jak si z
nich vybrat ten pravý?
Začala bych od začátku jako parfuméři – poznáváním jednotlivých vonných složek ve
své čisté podobě. Tak přijdete na to, co je vám příjemné, a můžete je pak vyhledávat i
v kombinovaných vůních.
LN: Je dobrý nápad dát jako dárek parfém? Každému voní něco jiného…
Parfém je vždycky dobrý nápad! Pokud chce muž obdarovat ženu, vybírá podle toho,
čím bude ona vonět jemu samotnému, a chceme přece vonět svému muži! Jeho volba
ale hodně napoví i o tom, jak nás vnímá a jaké asociace v něm vzbuzujeme. Více než
jejich pocity ale bohužel často při výběru vyhraje tlak prodavačky, která je přesvědčí o
tom, co je teď nejvíce trendy.
LN: Dokáže parfém napovědět něco o tom, jací jsme?
Říká se, že ano. Některé studie naznačují, že svěží vůně preferují extroverti nebo lidé,
kteří jsou ve stresu a lehčí vůně jim pomáhají se uvolnit. Introvertní lidé dávají
přednost orientálním vůním, emociálně labilnější vůním pudrovým a aldehydickým,
zatímco vyrovnaní lidé volí spíše přírodní složky. Já ale podobné rozdělování nemám
ráda a na základě volby parfému své okolí neposuzuji. V každé životní chvíli nebo
třeba i ročním období nám může posloužit jiná vůně. Je dobré si uvědomovat, co nám
dělá dobře.
LN: Umí vůně léčit?
Je prokázáno, že si vůně dokáží poradit s řadou neduhů – působí na tkáně, imunitní
systém, psychiku. Mohou mít podobný efekt jako farmaka, mají ale ještě tu přidanou
hodnotu, že pomohou i naší mysli a duši. Je to léčba krásou.
LN: K čemu může která vůně posloužit?
Citrusy nebo rozmarýn jsou dobré na soustředění, povzbuzují mozek. Na uklidnění
funguje levandule nebo meduňka. Záleží ale na individuálních asociacích. Já ale
nerada rostlině přisuzuju jeden konkrétní účinek. Jsou mnohem komplexnější a
někdy bychom se až divili, co všechno skutečně dokážou.
LN: Jakou roli v našich životech hraje čich?
V době, kdy jsme se čichem přestali orientovat a spoléháme se na požární hlásiče,
data spotřeby a jiné detekce nebezpečí, je čich značně upozaděný. Zejména ve
městech jsme audiovizuálně přestimulovaní. Klade se velký důraz na to, aby vše bylo
vizuálně atraktivní, neustále nás obklopuje hudba nebo hluk, chybí nám ale stimulace
vůněmi. Spousta lidí dnes trpí depresemi, je ve stresu, trápí je únava nebo pokles
libida. Myslím si, že vůně by dokázaly hodně pomoci. Vždyť tolik vonných látek patří
mezi antidepresiva nebo afrodiziaka.
LN: Říká se, že čich hraje velkou roli i při výběru partnera. Dokáže
parfém svést?
Ano, vaši vlastní mysl. Když si díky parfému budete připadat více přitažlivá a naladíte
tak svoji mysl, sami si realitu, že přitažlivá jste, vytvoříte. Parfém může být dobrý
pomocník.
LN: Některé parfémy zákazníky lákají na obsah látek, které údajně

zvyšují přitažlivost…
To je hlavně marketingový tah, lidi na to rádi slyší. Zatím nebyl identifikován
konkrétní lidský feromon neboli sexuální atraktant. Látky s feromonní aktivitou,
které se přidávají do parfémů, se teprve zkoumají a jejich účinek na člověka není
jednoznačně prokázán. Další takový parfumérský mýtus je, že ženy navoněné grepem
mužům připadají mladší až o sedm let. Za velice ,,sexy“ se také považovaly vůně
obsahující živočišné složky jako ambra, pižmo nebo cibet. Univerzální ,,nápoj lásky“
ale neexistuje a ani si nepřejete, aby existoval. Přece nechcete přitahovat neselektivně
všechny muže! Vlastní vůní nebo parfémem jistě můžu druhé k sobě vábit, je to ale
vysoce individuální. Některé preference jsou vrozené, jiné kulturně získané. A
zajišťuje se tím i evoluční pestrost. Spousta jedinců by jinak neměla šanci se
rozmnožit.
LN: Známé značky parfémů koupíme po celém světě, fungují vůně
univerzálně?
Parfém od jedné značky můžete sice najít všude, možná se ale budou lišit recepturou.
V USA může být jiná než v Rusku. Na to se provádějí rozsáhlé marketingové
průzkumy. Vůně levandule je v Japonsku například asociovaná s mladými dívkami,
zatímco v Evropě se hodně objevuje v pánské kosmetice. A existují studie, které říkají,
že Evropani Asijcům příliš nevoní.
LN: Vůně jsou dnes hodně spojované s krásou a kosmetickým
průmyslem, jakou roli měly původně?
Na úsvitu věků se používaly výhradně pro kultovní účely. Sloužily jako obětina bohům
nebo prostředek ke komunikaci s posmrtným světem. Osobní užití se dokonce
trestalo. Lidé je pak začali používat nejprve pro mrtvé, při balzamování a doprovázení
duší na jiný svět, později byly určeny jen elitám nebo kněžským řádům. Přírodní
vonné látky se obtížně a nákladně získávaly, byly proto vždy považovány za velice
cenné. Masově se rozšířily až ve 20 .století s rozvojem syntetických látek.
LN: Řekla byste, že se dnes duchovní význam vůní vrací?
On nikdy nezmizel, jen jsme na něj možná trochu zapomněli a teď se pomalu opět
rozpomínáme. Třeba v Orientu, kterému se přezdívá kolébka vůní, byl ale přítomný
vždycky. Vůně je nedílnou součástí modliteb muslimů.
LN: Obsahují dnešní parfémy vůbec ještě přírodní látky?
S citrusovými esencemi se pracuje běžně. U květinových vůní jsou ale přírodní složky
přítomné už málokdy. Když bude v parfému třeba pravá růže, buďte si jistá, že vám to
dá výrobce vědět – i cenou. Kdyby ale všechny parfémy měly používat přírodní
suroviny, planeta by to nebyla schopná zvládnout. Už takto je lidská touha po vůních
obrovskou zátěží pro životní prostředí. Přivedla k ohrožení až vyhynutí několik
rostlinných i živočišných druhů. Například u bergamotového oleje je situace taková,
že se ho prodá o čtyřicet procent více, než se vyprodukuje. A uvědomte si, co všechno
je parfémované. Čisticí prostředky, toaletní papír… Buďme rádi, že vůně nejsou vždy
jen přírodní!

MARIE VEJVODOVÁ

spolupracovnice LN

2 KATEŘINA NOVÁKOVÁ
Narodila se v roce 1987 v Havířově. Vystudovala chemii přírodních látek na VŠCHT

v Praze. Po dokon
čení studia se obor parfumérství učila u Johna Stephena

v Londýn
ě, který tvoří parfémy pro britskou královnu. S kolegyní Kateřinou
Melenovou založila v Praze galerii Archa v
ůní a letos v létě představuje svou vlastní

zna
čku Love and little pepper.



Jak voní déšť

PDF file: Jak voní déšť.pdf



© 2019 PERPETUM
info@dragif.cz

DraGIF.cz - snadný a efektní způsob sdílení PDF na Facebooku


jazyková verze:   language version: EN  jazyková verze: CZ


Příroda.czBejvavalo.czoriginální samolepky na stěnuplastikové modely